ESG Newsletter 4/2024 – ESG Legislativa: Podrobněji k EU Taxonomii a evropským standardům

V návaznosti na předchozí přehled klíčových regulací EU (naleznete v lednovém newsletteru) jsme pro Vás vybraly Taxonomii a Standardy, o kterých si dnes povíme více. Zmíněné předpisy stojí vedle sebe, a přesto se vzájemně prolínají.

EU Taxonomie

EU Taxonomie je systém klasifikace ekonomických aktivit, který byl vyvinut Evropskou unií jako součást plánu pro udržitelné finance. Cílem je poskytnout investorům, podnikům a vládám jasný rámec pro posouzení, které ekonomické činnosti jsou "udržitelné" v souladu s environmentálními cíli EU, zejména s cíli Evropské zelené dohody (dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050), a tím jim pomoci při rozhodování zaměřit se na projekty příznivé pro životní prostředí a klima.

Účelem je mj. přispět k transformaci znečišťujících sektorů, podpořit přechod k bezemisní ekonomice a zamezit tzv. „greenwashingu“, tedy klamnému označování projektů jako udržitelných. EU taxonomie se týká všech podniků, na které se vztahuje povinnost zveřejňovat nefinanční informace.

EU Taxonomie zahrnuje šest environmentálních cílů:

1)     zmírňování změny klimatu,

2)     přizpůsobení se změně klimatu,

3)     udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,

4)     přechod na oběhové hospodářství,

5)     prevence a kontrola znečištění,

6)     ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů.

Taxonomie je založená na nejnovějších vědeckých a průmyslových zkušenostech. Je flexibilním a dynamickým souborem kritérií, který se přizpůsobuje různým investičním stylům a strategiím, a reaguje na změny v technologiích, vědě, datech a aktivitách.

Pro první dva klimatické cíle (vydané 2021), tedy zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změnám klimatu, mají velké společnosti povinnost vykazovat způsobilost (eligibility) svých činností už od roku 2022, povinnost vykazovat soulad (alignment) platí od loňského roku. 

Pro nové environmentální cíle (vydané 2023), tedy vodní a mořské zdroje, oběhové hospodářství, znečištění a biodiverzita, začne reportování od roku 2024 na způsobilost (eligibility) a od roku 2025 i na soulad (alignment) činností firmy s taxonomií.

Reportování dle taxonomie se částečně překrývá s povinností zveřejňování informací na základě směrnice o nefinančním reportování (CSRD). 

Aby byla ekonomická činnost způsobilá, je zapotřebí ji nalézt v alespoň jednom ze šesti environmentálních cílů taxonomie. Firmy potřebují dobře znát svůj potenciál způsobilosti, tedy zmapovat všechny své ekonomické aktivity a porovnat je s těmi uvedenými v EU Taxonomii. Mapování způsobilosti bývá zatěžující zejména pro společnosti s mnoha činnostmi, např. skupiny podávající zprávy na konsolidované úrovni nebo velké společnosti s rozsáhlým dodavatelsko-odběratelských řetězcem. Firmy by měly prověřit nejen svou hlavní činnost podnikání, ale doporučuje se věnovat pozornost i kapitálovým a provozním výdajům, které mohou výrazně zvýšit hladinu způsobilosti. 

Způsobilá činnost je v souladu s EU Taxonomií, pokud splňuje všechna tři kritéria uvedená pro každou obsaženou ekonomickou aktivitu: podstatně přispívá k jednomu ze šesti klimatických cílů taxonomie, tedy naplňuje stanovená technická kritéria (Technical screening criteria / TSC), nepůsobí významnou škodu (Do No Significant Harm / DNSH) ve vztahu k ostatním environmentálním cílům a splňuje minimální ochranná sociální opatření (Minimum social safeguards / MSS), jak je popsáno v Nařízení o taxonomii (např. nedochází při výkonu ekonomické činnosti k porušování lidských práv).

Firmy reportují dle pravidel stanovených Nařízením o EU Taxonomii. Povinnými indikátory jsou obrat, kapitálové náklady a operativní náklady (CapEx a OpEx) související s identifikovanými udržitelnými aktivitami společnosti. Zvlášť se uveřejňují způsobilé aktivity (eligibility) a aktivity, u kterých byl prokázán soulad (alignment). Firmy musí uvést použité účetní postupy a deklarovat zamezení dvojího započítání, dále doplňují významné kontextové informace určené uživatelům reportingu pro lepší pochopení vykazovaných dat.

Základní Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 je nutné dodržovat v souladu s mnoha dalšími doplňkovými nařízeními, např. Nařízení v přenesené pravomoci ke zveřejňování, Nařízení v přenesené pravomoci ke klimatu, Nařízení v přenesené pravomoci k environmentu, Nařízení ke klimatu apod.

ESRS – Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti

V červenci 2023 Evropská komise zveřejnila finální akt v přenesené pravomoci týkající se Sady 1 ve všech jazycích EU, čímž položila základ pro řešení otázek udržitelnosti v celé Evropě. Standardy vycházejí ze Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) a konečné znění je publikováno v Úředním věstníku EU (účinnost 1. ledna 2024).

Obecné požadavky nalezneme pod hlavičkou ESRS 1. Definují hlavní principy aplikovatelné pro podávání Zpráv o udržitelnosti v souladu s ESRS, nezahrnují žádné požadavky na zveřejnění, popisují strukturu standardů, vysvětlují princip psaní a základní koncepty (např. co představuje dvojí významnost) a stanovují obecné požadavky pro přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti. Definují kvalitativní charakteristiky informací a zahrnují přechodná ustanovení aplikovatelná na tuto první sadu standardů.

Obecná zveřejnění nalezneme pod hlavičkou ESRS 2, ty definují požadavky na zveřejnění u informací, které společnosti musí poskytnout na obecné úrovni. Tyto požadavky pokrývají všechny významnostní otázky udržitelnosti, jako je správa a řízení, strategie, řízení IRO (Impact, Risk & Opportunities, tedy dopadů, rizik a příležitostí) a zahrnují minimální požadavky na zveřejnění pro politiky, akce, metriky a cíle.

Faktory environmentálního, sociálního a správního řízení jsou pak řešeny ve standardech E1-E5, S1-S4 a G1.

Každý standard, vyjma ESRS 1, zahrnuje čtyři oblasti pro reportování, jimiž jsou správa a řízení, strategie, řízení dopadů, rizik a příležitostí a metriky a cíle.

EFRAG vydal již druhý soubor vysvětlení a odpovědí k technickým otázkám zúčastněných stran k ESRS, přičemž plánuje obdobná vysvětlení vydávat ke konci každého čtvrtletí.

Zároveň na začátku roku 2024 dosáhly Rada a Evropský parlament prozatímní dohody o směrnici o lhůtách pro přijetí norem pro podávání zpráv o udržitelnosti pro určitá odvětví a některé podniky ze třetích zemí. Zmíněná dohoda poskytne společnostem více času na přípravu na odvětvové evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti a na specifické standardy pro velké společnosti mimo EU, které budou přijaty v červnu 2026, tedy o dva roky později, než bylo původně plánované datum.

Autorky: Zuzana Rozsívalová a Karolína Gajdíková, ESG oddělení Mazars v České republice